Základní pravidla atletiky
V následujícím textu uvádíme výtah ze základních pravidel atletiky s důrazem na jejich praktickou aplikaci při rozhodování atletických soutěží.
Běhy
Technologie
Standardní běžecký ovál je 400 m. Musí mít dvě rovinky a dvě zatáčky o stejném poloměru. Vnitřní okraj dráhy musí být ohraničen obrubníkem 50 mm širokým a 50 mm vysokým. Ostatní čáry, které vymezují atletický ovál jsou rovněž 50 mm široké.
Základní pravidla
Startovní bloky se využívají až u dětí ve věku 9-10 let. Do té doby doporučujeme startovat sprinty z polovysokého startu.
Dle pravidel startovní bloky musí být používány při všech bězích do 400 m včetně a nesmí být používány při jiných závodech. Při nastavení na startu nesmí jakákoliv část přesahovat startovní čáru nebo zasahovat do jiné dráhy.
Start
Musí být vyznačen bílou čarou 50 mm širokou. Pro všechny běhy, které se neběží v drahách, musí být startovní čára zakřivena tak, aby všichni běžci odstartovali ve stejné vzdálenosti od cíle. Všechny běžecké závody musí být odstartovány výstřelem ze startovací pistole a to za předpokladu, že jsou běžci v klidu.
U běhů do 400 m včetně je povelová technika startéra „Připravte se!“ a „Pozor!“.
Při bězích nad 400 m je povelem pouze „Připravte se!“, po kterém následuje, když jsou běžci v klidu, výstřel.
V každém běhu není možné pokazit start. Kterýkoli běžec, který způsobí chybný start, musí být ze závodu vyloučen.
U běhů mimo dráhu (na silnici, přespolní běh) se používají standardní povely jako pro běhy nad 400 m. U závodů s velkou účastí běžců musí 5 min před vlastním startem být oznámen výstražným znamením.
Závod
Při běhu v oddělených drahách se každý závodník musí pohybovat v jemu přidělené dráze od startu do cíle. U běhu na 800 m, pokud se zahajuje závod v drahách, se musí běžet v drahách až po obloukovou čáru vyznačenou na konci první zatáčky, kde běžci mohou opustit své dráhy. Pokud běžec při běhu strká do jiného běžce nebo mu brání v běhu, musí být ze závodu vyloučen. Závodník, který dobrovolně opustí běžecký ovál, nesmí v závodě pokračovat. Při závodech na silnici smí běžec opustit silnici se svolením rozhodčího a za jeho dozoru, pokud si odchodem z trati nezkrátí předepsanou vzdálenost.
Měření časů
Oficiální časy musí být měřeny jedním z následujících způsobů - ruční a plně automatické měření. Při ručním měření musí časoměřiči stát v rovině cílové čáry a vně běžeckého oválu. Pokud je to možné, jsou vzdáleni alespoň 5 metrů od dráhy. Časoměřiči musí používat buď mechanických stopek nebo ručně ovládaných elektronických stopek s digitálním čtením. Časy musí být měřeny od záblesku či kouře pistole do okamžiku, kdy kterákoli část těla závodníka (tj. trup nikoli hlava, krk, paže, noha, ruka) dosáhne svislé roviny procházející okrajem cílové čáry bližším startu. Všechny ručně měřené časy při bězích na dráze musí být odečítány na nejbližší vyšší desetinu. Při závodech pořádaných částečně nebo mimo stadion na nejbližší vyšší celou sekundu. Pokud se zastaví ručička stopek mezi dvěma ryskami určujícími čas, musí se přiznat horší čas. Při použití elektronických stopek s digitálním čtením se všechny časy, které na druhém desetinném místě nekončí nulou, zaokrouhlují na nejbližší vyšší celou desetinu sekundy (např. 11,61 zápis 11,7). Souhlasí-li údaj dvou ze tří stopek, pak je úředním časem údaj naměřený oběma souhlasnými stopkami. Pokud se rozcházejí údaje všech tří stopek, je úředním časem střední údaj. Jsou-li k dispozici pouze dva údaje, které se navzájem liší, musí být úředním údajem horší čas.
Při plně automatickém měření u běhů do 10000 m se časy musí odečítat v setinách sekundy a stejně tak se musí zaznamenat. Při delších bězích na dráze se časy, které nekončí nulou, musí zaokrouhlit na nejblíže vyšší desetinu sekundy. (např. 51:30,16 zápis 51:30,2 )
Měření rychlosti větru. Rychlost větru musí být měřena od záblesku startérovy pistole a to u běhů na 100 m po dobu 10 sekund a u běhu na 200 m po dobu 10 sekund od okamžiku, kdy první běžec vběhl do cílové rovinky. Rychlost větru se rovněž měří při bězích na 50 m a 60 m po dobu 5 sekund.
Skoky
Skok daleký
Technologie
Pro soutěže ve skoku dalekém se využívá rozběžiště, které má šířku 1,22 m a nesmí být kratší než 40 m měřeno od jejího konce po příslušné odrazové břevno. Součástí rozběžiště je i odrazové břevno, které je zpravidla vzdálené 1 m až 3 m od doskočiště a je zapuštěné do úrovně rozběhové dráhy a povrchu doskočiště. Hrana břevna blíže k doskočišti se nazývá odrazovou čarou. Bezprostředně za odrazovou čarou musí být umístěna deska zhotovena ze dřeva nebo jiného vhodného materiálu s plastelínou. Hrana se z úrovně odrazového břevna ve směru rozběhu musí zvedat do výšky pod úhlem 45°. Místo plastelíny lze použít navlhčený písek, který umístíme na hranu odrazového břevna tak, aby hrázka z písku svírala úhel 45°.
U dětí předškolního a mladšího školního věku lze při závodech použít vymezený sektor o délce cca 1 m, ze kterého se děti mohou odrazit a měření pak probíhá k místu odrazu. K lepší identifikaci odrazu se používá vápno.
Důležitou součástí je doskočiště. To musí mít šířku nejméně 2,75 m a délku 8,00 m a musí být naplněno zkypřeným vlhkým pískem. Jeho povrch musí být zarovnán do úrovně odrazového břevna.
Základní pravidla
Platnost pokusů
Za nezdařený pokus se považuje, jestliže se závodník:
-
odrazí za odrazovou čarou (přešlap), zanechá stopu za odrazovou čárou (v plastelíně, písku),
-
odrazí vedle odrazového břevna (před nebo za prodloužením odrazové čáry,
-
při skoku dotkne půdy mezi čárou odrazu a doskočištěm,
-
použije při rozběhu nebo skoku přemetu či salta v jakékoliv podobě,
-
při doskoku dotkne půdy mimo doskočiště v místě, které je blíže odrazové čáře, než je nejbližší stopa v doskočišti způsobená při tomto skoku,
-
vrací se po doskoku přes doskočiště.
Počet pokusů a časové omezení
Pokud je v soutěži 8 a méně závodníků, mají všichni 6 pokusů. Při vyšším počtu mají všichni závodníci 3 pokusy a další 3 pokusy jen ti, kteří jsou po třech pokusech na 1.-8. místě. Závodníci mají právo vynechat kterýkoli pokus, nemohou však vyžadovat jeho provedení později. K provedení pokusu mají závodníci časový limit 1 min. Rozhodčí zaznamenává každý zdařený (zaznamenává se výkon v cm), nezdařený či vynechaný pokus. Neplatný pokus se nezaznamenává.
Měření výkonu
Výkon se měří pásmem nebo optickým zařízením. Rozhodčí měří každý zdařený pokus a zaznamenává ho číselnou hodnotou v cm. Měří se od místa poslední stopy v písku (zapíchnutá značka, jehla - nula pásma). Při měření pásmem, které musí být nataženo kolmo k odrazové čáře, se výkon čte na odrazové čáře (nula pásma je u jehly v doskočišti).
Určování pořadí
Vítězí závodník, který dosáhne nejlepšího výkonu, tj. skočí nejdál. Pokud dosáhnou dva a více závodníků stejného nejlepšího výkonu, nastává rovnost výkonů a o pořadí rozhoduje druhý nejlepší pokus, popřípadě třetí atd.
Skok vysoký
Technologie
Skok vysoký patří do soutěží v poli, kde snahou skokana je zdolat laťku v co nejvyšší výšce odrazem z jedné nohy. Laťka musí být zhotovena ze sklolaminátu nebo jiného vhodného materiálu, ale nikoliv z kovu. Musí mít kruhový průřez, vyjma dvou koncových dílů pro uložení na podpěrách, které jsou ploché. Laťka musí svými konci na podpěrách spočívat tak, aby dotykem závodníka lehce spadla na zem, ať již dopředu nebo dozadu. Mezi konci laťky a stojany musí být mezera na každé straně minimálně 10 mm. Doskok se provádí do doskočiště, které by mělo mít rozměry 5 x 3 m a musí být umístěno tak, aby žádná jeho část neprotínala svislou rovinu proloženou oběma stojany. Umístění stojanů a doskočiště je třeba řešit tak, aby mezi nimi byla mezera nejméně 100 mm a laťka nemohla být shozena pohybem doskočiště a jeho následným dotykem se stojany.
Základní pravidla
Posuzování platnosti pokusů
Skokan se při skoku do výšky musí odrážet jednou nohou. Za nezdařený pokus se počítá shození laťky, dotek země či doskočiště kteroukoli částí těla za rovinou proloženou stojany.
Počet pokusů a časové omezení
Závodník může začít skákat na kterékoli výšce a může kterékoli výšky vynechávat. Na každou postupnou výšku má skokan tři pokusy. Tři nezdařené pokusy za sebou ho vylučují ze soutěže. K provedení pokusu mají závodníci časový limit 1 min. Pokud závodník má po sobě dva následující pokusy, prodlužuje se časový limit k provedení pokusu na 2 min. V případě, že v soutěži zůstávají 2 závodníci, prodlužuje se na také na 2 min. Pokud v soutěži pokračuje jeden závodník, doba stanovená na pokus je pak tři min. Rozhodčí zaznamenává každý zdařený, nezdařený či vynechaný pokus. Neplatný pokus se nezaznamenává.
Příklady záznamů
O zdařený pokus
X nezdařený pokus
- vynechaný pokus
XO závodník skočil na 2. pokus
XXO závodník skočil na 3. pokus
XXX 3 nezdařené pokusy, soutěž ukončil
XX- závodník má 2 nezdařené pokusy, 3. pokus vynechal; může tento pokus využít na další postupné výšce, má ale jen jeden, poslední pokus. Pokud neuspěje, končí v soutěži.
Měření výkonu - výška laťky
Výška laťky se měří při nastavování základní výšky, při každém zvyšování a vždy, když bylo pohnuto se stojany nebo byla laťka vyměněna nebo při dosažení rekordu. Měří se na třech místech (u každého stojanu a v místě největšího prohnutí). Výška naměřená v místě největšího prohnutí pak platí. Při měření musí být měřidlo kolmo k zemi a postaveno za laťkou blíže k doskočišti.
Určování pořadí
Vítězí závodník, který dosáhne nejlepšího výkonu, tj. skočí nejvýše. Pokud dosáhnou dva a více závodníků stejného nejlepšího výkonu, nastává rovnost výkonů a o pořadí rozhoduje, kdo měl na poslední skočené výšce nejméně pokusů. Jestliže rovnost trvá, přizná se lepší umístění tomu, kdo měl v soutěži nejméně nezdařených pokusů. Pokud nadále rovnost trvá postupuje se takto:
- při rovnosti výkonů na prvním místě mají závodníci ještě jeden pokus na výšce, na které kterýkoliv z nich předtím neuspěl. Nerozhodne-li se ani tak, snižuje se nebo zvyšuje o 2 cm. Závodníci mají na každé výšce jen jeden pokus. Vítězí ten, který skočí a ostatní závodníci již na poslední výšce neuspěli. Při rovnosti na jiných místech, mají všichni závodníci, kterých se to týká, stejné umístění.
Hod míčkem
Technologie
Hod míčkem je disciplína "žákovská" a využíváme ji na I.st. základní školy. U dětí předškolního věku lze házet tenisovým míčkem. Míček se vyrábí z gumy a jeho hmotnost je 150 g. Rozběhová dráha pro hod míčkem, granátem a oštěpem musí být dlouhá nejméně 30,0 m a nejvýše 36,5 m. Musí být podélně vyznačena dvěma rovnoběžnými čarami širokými 50 mm, vzdálenými od sebe 4,0 m. Hod musí být proveden před kruhovým obloukem o poloměru 8,0 m. Oblouk musí být vyznačen bílou čarou širokou 70 mm nebo stejně širokým, bíle natřeným břevnem ze dřeva, zapuštěným do úrovně okolní půdy. Na obou koncích oblouku musí být vyznačeny bílé čáry široké 70 mm a dlouhé 750 mm (měřeno od vnitřní hrany postranních čar rozběhové dráhy) vedené kolmo na podélné čáry rozběhové dráhy. Výseč pro dopad náčiní musí být vyznačena bílými čarami, jejichž vnitřní hrany musí procházet průsečíky odhodového oblouku s rovnoběžnými postranními čarami, jež vymezují rozběhovou dráhu a v prodloužení se musí protínat ve středu křivosti odhodového oblouku. Čáry, jež vyznačují výseč, tak svírají úhel 29°.
Základní pravidla
Posuzování platnosti pokusů
Závodník nesmí opustit rozběhovou dráhu dříve, než se náčiní dotkne země a nesmí se kteroukoliv částí těla dotknout čar, které vymezují rozběhovou dráhu nebo terénu mimo ni.
Počet pokusů
Jestliže je v soutěži 8 a méně závodníků, mají všichni 6 pokusů. Při vyšším počtu mají všichni závodníci 3 pokusy a další 3 pokusy jen ti, kteří jsou po třech pokusech na 1.-8. místě.
Závodníci mají právo vynechat kterýkoli pokus, nemohou však vyžadovat jeho provedení později.
K provedení pokusu mají závodníci časový limit 1 min.
Rozhodčí zaznamenává každý zdařený, nezdařený či vynechaný pokus. Neplatný pokus se nezaznamenává.
Měření výkonu
Rozhodčí měří každý zdařený pokus. Princip měření je obdobný jako u skoku dalekého. Na závodech se měří od nejbližší stopy způsobené dopadem náčiní k vnitřnímu okraji odhodové čáry. Stopa náčiní musí ležet zcela mezi vnitřními okraji čar vymezujících plochu výseče (29°). Pokud se měří ocelovým pásmem, hodnota nula se kryje s okrajem nejbližší stopy dopadu náčiní. Výkon se odečítá od vnitřního okraje odhodové čáry a zaznamenává se s přesností na cm.
U předškolního věku a u dětí mladšího školního věku lze využívat položené pásmo a odčítání výkonů. Důležité je dbát na bezpečnost dětí!
Určování pořadí
Vítězí závodník, který dosáhne nejlepšího výkonu, tj. hodí nejdál. Pokud dosáhnou dva a více závodníků stejného nejlepšího výkonu, nastává rovnost výkonů a o pořadí rozhoduje druhý nejlepší pokus, popřípadě třetí atd. Trvá-li i nadále rovnost výkonů a jedná-li se přitom o první místo, absolvují závodníci se shodnými výkony nové pokusy ve stejném pořadí až do konečného rozhodnutí.